Bratislava, hlavní město Slovenské republiky je i zároveň největší slovenské město. Počet obyvatel činí přibližně 430 000. Město se rozkládá po obou březích Dunaje blízko hranice s Rakouskem a Maďarskem.
Město již v minulosti těžilo ze své polohy na křižovatce vodních a suchozemských cest. Městská práva získala Bratislava na konci 13.století. Po období morové epidemie v 18.století město zažívalo rozkvět. Po přestěhování hlavního města Uherské říše do Budína význam Bratislavy poklesl. Při napoleonských válkách dokonce zdejší hrad vyhořel. První náznaky kolejové dopravy začaly roku 1840, kdy byla v Bratislavě vybudována koněspřežná železnice. Postupně se město dále vyvíjelo a rostlo až do dnešní podoby.
Současná Bratislava je sídlem prezidenta, vlády a také mnoha významných slovenských firem a institucí. Bratislava patří mezi nejbohatší oblasti celého Slovenska. Ve městě nalezneme i významné památky. Krom nově opraveného Bratislavského hradu, Prezidentského paláce či Slovenského národního divadla se jedná i o například nově vybudovaný Nový most, přes Dunaj, který jako jeden z pěti mostů spojuje Staré město s největším panelákovým sídlištěm Petržalka. Město je i významnou dopravní křižovatkou, městem prochází hlavní železniční tahy, do města vedou čtyři dálnice, ve městě najdeme i mezinárodní letiště a nesmím zapomenout ani na lodní dopravu na Dunaji. Bratislava si pro svoji turistickou propagaci zvolila slogan Little Big City ( Malé Velké Město). Zmíním, že ve stylu tohoto sloganu jsou postupně přebarvovány i vozidla MHD.
Historie MHD v Bratislavě se začíná psát roku 1895 vybudováním a zprovozněním tramvajové dopravy o rozchodu 1000 mm. Poměrně za krátkou dobu, v roce 1909 již byly v Bratislavě zprovozněny trolejbusy ( na Železnou studničku ). I v tomto brzkém období se však již jednalo o druhý trolejbusový provoz na Slovensku ( první provoz byl v letech 1904 - 1906 ve Vysokých Tatrách jako předchůdce nynějších Tatranských Elektrických Železnic ). První trolejbusový provoz v Bratislavě však vydržel pouze 6 let a v roce 1915 byl zrušen. Místo něj byl v roce 1914 zprovozněn další tramvajový provoz, nyní však již o rozchodu 1435 mm ( rozchod 1000 mm byl zachován na původních tratích ). Normálněrozchodné tramvaje vydržely do roku 1935. O šest let později, v roce 1941, byl znovuzaveden trolejbusový provoz ( úsek Hl. nádraží - Slovenské Národní divadlo ), který vydržel až do dnešních dnů, stejně jako úzkorozchodné tramvaje. Za zmínku stojí i krátká epizoda tramvají na sídlišti Petržalka, které v současné době obsluhují výhradně autobusy. Nutno však dodat, že se jedná o velkokapacitní autobusy, jezdící v krátkých intervalech ( např. SOR NB 18, Mercedes Benz CapaCity 18 ). V Bratislavě se uvažovalo i o výstavbě metra, jednalo se také o úseku na sídliště Petržalka. Stavba metra dokonce začala, ale roku 1989 byla zastavena a obnovena již nebyla. Ale zpět k trolejbusům. Trolejbusová síť se od roku 1941 rozvíjela,až do dnešní podoby. Nutno však zmínit útlum v druhé polovině 20.století, při kterém byly některé tratě naopak zrušeny. Posledními počiny v bratislavské trojbusové síti jsou nové úseky k nemocnicím resp. k Národnímu Ústavu Srdcových Chorób ( NÚSCH ) a Národnému Onkologickému Ústavu ( NOÚ ). Nejzajímavější je však úsek mezi Karlovou Vsí a Dlhými Diely. Tato trať totiž není napojena na ostatní trolejovou síť a mohou na ní jezdit pouze vozy s agregátem ( v bratislavském případě se jedná o vozy Škoda 25 Tr ). Ještě zmíním, že bratislavským trolejbusům jsou k dispozici dvě vozovny - Trnávka a Hroboňova. I nyní se však uvažuje o rozšíření stávající trolejbusové sítě. Již nyní je na spadnutí "zadrátování" Brnianske ulice ( usek - Vojenská Nemocnica - Patronka - Pri suchom Mlyne ) či prodloužení z Trnavky přes obchodní centrum Avion-Ikea až na letiště. Dalším připravovaným úsekem je úsek Karadzicova - Mlynske Nivy ( Autobusová stanica ) - Eurovea.
Dopravný Podnik Bratislava ( DPB ) v současné době provozuje 123 vozidel. Nejvíce vozů je typu 14 Tr(M) - 77 vozů, dále 39 vozů typu 15 Tr(M), 1 vůz typu 21 Tr ACI ( tento vůz však do provozu téměř nezasahuje ) a 6 vozů typu 25 Tr ( více o zkoušení těchto trolejbusů v Plzni ZDE). Dopravní podnik má také několik historických a technologických trolejbusů. Mimo trolejbusů dopravní podnik provozuje 230 tramvají ( od klasických vozů T3 a jejich odvozených verzí přes T6A5 až po kloubové modernizované K2S ). Rozmanitější je vozový park autobusů. Autobusů je provozováno 524 od Karos B 732 či Karos B 741 na CNG pohon, přes různé typy Ikarusů, Mercedesů ( např. Mercedes Benz O405 GN2 ), Tambusů, dále minibusy jako Mercedes-Benz Sprinter či Iveco Daily až po Solarisy Urbina 15 CNG, Irisbusy Citelisy 12. Nesmím zapomenout ani na autobusy SOR ( BN 10,5 ; B 9,5 ; NB 18 ) i velkokapacitní autobusy Mercedes Benz CapaCity 18. Vozy jsou z červenobílého nátěru přebarvovány do červeného nátěru ve schématu Little Big City. Trolejbusy tak jezdí celočervené, ve schématu Little Big City, nebo ve starším červeno-bílo-šedém nátěru.
Trolejbusy jsou provozovány na 13 linkách - 33 - Dlhé Diely - Karlova ves; 201 - Dolné hony - Hlavná stanica; 202 - Dolné hony - Rajská; 203 - Koliba - Búdková; 204 - Valašská - Trnávka, Rádiová; 205 - Rajská - Trnávka, Rádiová ; 206 - Autobusová stanica - Kramáre, NÚSCH; 207 - Ružová dolina - Valašská; 208 - Šulekova - Cintorín Ružinov; 209 - Ružová dolina - Kramáre, NOÚ; 210 - Autobusová stanica - Hlavná stanica; 211 - Vojenská nemocnica - Kramáre, NOÚ ( v provozu pouze o víkendech ) a 212 - Vojenská nemocnica - Zimný Štadión. Více trolejbusových linek se sjíždí např. na Hodžovo náměstie; Autobusové stanici a Predstaničném náméstie. Tramvajových linek je provozováno 9, autobusových více než 80. V provozu je také několik nočních linek, z toho jsou některé obsluhovány i trolejbusy. Zajímavostí jsou i záložní vozidla. V případě trolejbusů se jedná o několik vozů, které přes den stojí na vybraných místech jako záloha.
Následujíci fotografie přibližují bratislavský provoz na začátku července 2010.